Piešťany 3.9. - 15.9.2012
Tento rehabilitační pobyt se nám podařilo uskutečnit díky sbírce na Konto BARIÉRY. Tímto ještě jednou děkujeme všem, kteří nám přispěli, moc si toho vážíme!
Ubytovaní jsme byli v soukromí, jelikož jsme potřebovali kuchyňku a dva oddělené pokoje, aby se obě děti navzájem nebudily. Každé ráno jsme tedy vyrazili na asi 15 minutovou procházku do Adeli centra.
Procedury jsme měli stejné jako při minulém pobytu, tedy: Laser, manuální terapie, kryokontrastní terapie, neurofyziologické cvičení v Adeli obleku, masáž, logopedie a přibyla nám hyperbarická komora.
Laser: Štěpánek zvládal úplně v pohodě a s úsměvem, laser byl aplikován na akupunkturní body na rukou a nohou.
Manuální terapie: Pan doktor Štěpánka různě protahoval, natahoval a stimuloval určité body. Štěpánek zvládal také s úsměvem, pouze na pravém boku vždy protestoval.
Kryokontrastní terapie: Vždy před cvičením dostal Štěpánek na lýtka nejdříve na 1 minutu studený zábal a pak na 20 minut teplý. Většinou to zvládal v pohodě, pouze asi dvakrát neměl náladu a protestoval.
Neurofyziologické cvičení v Adeli obleku: Štěpánka vždy oblékli do speciálního Adeli obleku a začali s ním cvičit. Tentokrát se zaměřili na posílení rukou, prsních a zádových svalů, aby Štěpánek mohl začít zvládat vydržet v sedu, nebo opřený v leže o ruce a lépe se otáčel ze zad na břicho a obráceně. Nejprve mu protáhli různými cviky ruce a nohy, pak vždy následovalo další cvičení „kulení“ na žíněnkách, zvedání se na lehátku, cvičení na míči apod. Štěpánek cvičení zvládal většinou s lepší náladou než při minulém pobytu, pouze ke konci byl asi už unavený, tak to bylo více s brekem.
Masáž: Štěpánkova oblíbená část pobytu, vždy se po cvičení uklidnil a užíval si masáž celého těla, která je po tak náročném cvičení velmi důležitá, aby ho něco nebolelo.
Logopedie: Měli jsme stejnou logopedku jako minule, kdy se nám logopedie moc nedařila – Štěpánek vždy brečel, tak jsme se dohodli, že paní logopedka chodila za Štěpánkem na masáž a to už Štěpánek zvládal mnohem lépe, často i s úsměvem.
Hyperbarická komora: No tak to pro nás byla velká neznámá a měli jsme velké obavy, jak Štěpánek vydrží sedět s maskou na obličeji 75 minut. Musel jsem tam se Štěpánkem jako nutný doprovod, protože to sám neusedí. No naše obavy byly opravdu na místě, Štěpánek masku opravdu nesnášel a při prvním pobytu v komoře jsem s ním musel asi 60 minut bojovat, abych ho udržel sedět a měl masku na obličeji. Oba jsme vyšli zpocení do poslední nitky. Doufali jsme, že podruhé to snad bude lepší, že už bude vědět, do čeho jde, ale nebylo, ba naopak. Štěpánek se nepřestal vztekat ani na minutu a ke konci šel až do křeče. Po rozhovoru a panem doktorem jsme usoudili, že největší problém mu dělá asi maska na obličeji, tak jsme se rozhodli, že příště mu zkusí nasadit speciální kuklu a pokud by ani to nešlo, tak bychom do komory nechodili. No a vida, pod kuklu jsme dali Štěpánkovi ještě pro jistotu dudlík, který mu většinou stejně po chvíli vypadl, ale vše zvládl v pohodě a ještě z toho měl legraci. Tak zbytek pobytů v komoře absolvoval s kuklou na hlavě a s úsměvem.
